Historie polyetylénu se datuje už od roku 1898 kdy ho, při chemických pokusech, náhodou objevil německý lékárník Hans von Pochmann. Stejná náhoda pomohla v roce 1933 Ericu Fawcettovi a Reginaldu Gibsonovi z firmy ICI k objevu tovární syntézy polyetylénu, která vedla k masovému použití jako jednoho z nejlevnějších polymerů.
Začátek rozvoje výstavby trubních rozvodů z polyetylénu se u nás datuje na přelom 70 a 80 let. V rámci státního cílového programu byli tehdy provozovatelé vodovodů a plynovodů nuceni zavádět technologii na pokládku trubních sítí z polyetylénu. Cílem byla náhrada kovů levnějším polyetylénem. Československo se v té době stalo průkopníkem zavádění polyetylenových rozvodů do praxe. V roce 1976 byla zahájena výroba polyetylénu v Chemických závodech Litvínov. Následně byla zahájena výroba trubek v Plastice Nitra. Bohužel tato šance byla promarněna technologickou nekázní, jak při výrobě vlastního granulátu, tak při výrobě trubek a následně i při montáži a pokládce trubních rozvodů. Souhrn všech těchto vlivů se negativně promítl do kvality a životnosti staveb a nedůvěra vůči polyetylénu částečně přetrvává dodnes.
S nástupem nové generace granulátů PE 80 a PE 100 došlo na začátku 90 let k rozvoji použití HDPE v plynárenství na výstavbu středotlakých a nízkotlakých rozvodů plynu (zároveň s tím proběhl se stejnou intenzitou, ale s opačným znaménkem útlum používání HDPE ve vodárenství).
Rostoucí povědomí odborné veřejnosti v plynárenství o používání HDPE a důslednější kontrola prováděných staveb ze strany budoucích provozovatelů, vedlo ke zlepšení kvality pokládky rozvodů. V praxi se to projevilo např. používáním fixačních přípravků, používáním hydraulických čelních svářeček namísto svářeček s ručním posunem. Během několika let měla většina montážních firem zabývajících se výstavbou plynovodů z HDPE strojní vybavení na sváření plastů srovnatelné, ne-li lepší, než obdobné firmy v západní Evropě. Nejinak tomu bylo i se svářečským personálem ve výstavbových firmách. Jeho odborná úroveň brzy předstihla kolegy, kteří zůstali pracovat v rozvodných společnostech na údržbě plynovodů. Důvodem bylo častější opakování svářečských úkonů při výstavbě nových rozvodů, kdežto zaměstnanci plynáren měli při údržbě stávajících sítí z PE podstatně méně příležitostí k odbornému růstu.
Současně s odezníváním boomu v plynárenství na počátku 21. století se HDPE začalo zpětně prosazovat ve vodárenství, ale s chybami, které provázeli zavedení HDPE v plynárenství.
Použití HDPE a jeho dalších příbuzných materiálů (PEX) a aplikací (trubky s ochrannou vrstvou) ve vodárenství přináší řadu změn při jejich navrhování a projektování. Je podstatný rozdíl mezí montáží rozvodů z PVC nebo tvárnou litinu a rozvodů z HDPE. I zde přetrvávají zažité předsudky. Jako příklad může uvést tvrzení, že v případě použití čelně svařovaných trubek způsobí vnitřní svarové návarky větší tlakovou ztrátu než u trubek z PVC. Podobných případů je možné jmenovat více.
Nezbývá než doufat, že polyetylén a jeho aplikace se na cestě k úplnému prosazení, co nejvíce vyhnout problémům a neznalostem se kterými se potýkali v plynárenství, a že jeho výhody budou maximálně využity při výstavbě a provozování vodárenské soustavy.
U svářeček na tupo:
U čelních svářeček:
U elektrosvářeček:
LBtech a.s. - Výstavba inženýrských sítí
IČO: 150 35 808
DIČ: CZ150 35 808
Moravská ul. 786
Litomyšl 57001, okres Svitavy, Pardubický kraj
Česká republika
Tel.: (+420) 461 - 353 501, 511
Fax.: (+420) 461 - 353 502
Zobrazit adresu na mapě (Mapy.cz)
Podrobné kontaktní informace
Copyright © LBtech, a.s. Litomyšl 2007 | Všechna práva vyhrazena, veškeré uvedené materiály jsou majetkem společnosti LBtech a.s. Litomyšl,
není povoleno je používat bez písemného souhlasu zástupců společnosti. All rights reserved. | Mapa stránek